Řekni mi, co si myslíš o migraci, o Brexitu, o premiérovi, a já ti řeknu, jestli jsi dobrý, nebo špatný člověk. Úvodní věta vyjadřuje sentiment, který v posledních letech dominuje veřejné diskuzi nejen u nás, ale i v zahraničí. Výzkumy ukazují, že stoupá počet lidí, kteří se výrazně politicky vymezují, a klesá umírněnost a ochota se dohodnout. Lidé se shlukují do názorových bublin, kde si vyhledávají přátele, s nimiž hovoří a navazují vztahy. Více než dříve se také se svojí politickou orientací identifikujeme a považujeme ji za důležitou součást toho, kdo jsme. To s sebou nese emoce. Již nejde o společné hledání pravdy skrze diskuzi, ale o porážku nepřítele. Lidé se urážejí a zesměšňují ne proto, aby druhého přesvědčili, ale aby signalizovali loajalitu k vlastní skupině. To dále posiluje rozdělování společnosti, neboť urážky vedou k tomu, že se uražení ještě více radikalizují. Je to začarovaný kruh. Cílem projektu Společná řeč je tento kruh rozetnout.