Průzkumy a analýzy
2018
Dosud nejrozsáhlejším experimentem s volební Janečkovou metodou (D21) byla celospolečenská hra Prezident 21, dostupná na internetu od prosince roku 2016 do ledna 2018. Interaktivní formou jsme tak chtěli představit Janečkovu metodu (D21) a zároveň zvýšit zájem občanů o prezidentskou volbu.
Díky Janečkově metodě mohli účastníci svým favoritům rozdělit až tři plusové hlasy a jeden minusový. Stránku navštívilo přes 3 miliony Čechů, 326 790 se jich zúčastnilo hlasování po ověření telefonním číslem. Výsledky online experimentu jsme doplnili o reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR, který se uskutečnil během prvního kola prezidentské volby a zúčastnilo se jej 2 568 respondentů. Sběr dat metodou CAPI provedly agentury STEM/MARK a Median.
Výsledky volebního průzkumu Janečkovou metodou (D21)
Experiment ukázal, že pokud by voliči v prezidentské volbě měli k dispozici tři plusové hlasy a jeden minusový, hlavou státu by se stal Jiří Drahoš a více lidí by bylo s výsledkem volby spokojených.
Mezi hlavními rivaly volby - Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem - existoval významný překryv voličů: celkem 33 % voličů Miloše Zemana udělilo jeden ze svých dalších hlasů také Jiřímu Drahošovi, opačně to bylo o 5 % méně. Miloš Zeman by vlivem minusových hlasů v Janečkově metodě skončil až na pátém místě z devíti kandidátů.
Aktuálně platným většinovým systémem prezidentské volby vyhrál Miloš Zeman, ačkoli je polarizujícím kandidátem, kterého část populace volí a část odmítá. Dokládá to podobný počet plusových a minusových hlasů, které v průzkumu obdržel. Jeho voliči jsou značně vyhranění a méně ochotní sympatizovat s jinými kandidáty.
Celkem 83 % respondentů využilo v průzkumu možnost rozdat více hlasů, minusový hlas udělilo 77,5 % účastníků průzkumu. Naopak menšina, 17 % voličů, využilo pouze jeden hlas. Dvě třetiny z těchto voličů hlasovaly právě pro Miloše Zemana. Největší podíl elektorátu, který se drží udělení jednoho hlasu, tvořili voliči KSČM (35 % z nich), lidé se základním vzděláním (28,1 % z nich) a lidé starší 70 let (25,1 % z nich). Naproti tomu lidé s vyšším vzděláním a mladí lidé často rozdělili všechny hlasy, a tak naplno využili potenciálu Janečkovy metody (D21).
2014
Cílem výzkumu bylo porovnat výsledky voleb při použití současného dvoukolového většinového systému a Janečkovy metody (D21). Volební experiment proběhl formou exit pollu, respondenti byli dotazováni po opuštění volební místnosti během senátních a komunálních voleb 2014. Průzkum proběhl ve 12 volebních obvodech z 27 a celkem se jej zúčastnilo 4 750 respondentů. Výzkum realizovala agentura Market Vision.
Hlavní hypotézou bylo, že Janečkova metoda (D21) bude ve srovnání s většinovým dvoukolovým systémem přinášet konsensuálnější výsledky. Druhá hypotéza předpokládala, že díky efektu více hlasů klesne konkurence mezi středovými kandidáty. Nejen v České republice se často stává, že se díky vysoké konkurenci na středu politického spektra navzájem právě tito středoví kandidáti vyřadí a do druhého kola postoupí kandidáti, kteří mají podporu organizované menšiny, popřípadě populisté či extremisté. Podporu široké veřejnosti však nemají.
Cílem experimentu bylo také potvrdit, či vyvrátit výsledky průzkumu z roku 2013, konkrétně týkající se využívání záporných hlasů. První experiment jasně ukázal, že voliči negativní hlasy nevyužívají k taktizování proti přímé politické konkurenci, ale spontánně označují pro sebe nepřijatelné kandidáty.
Průběh průzkumu
Volebního průzkumu při senátních volbách se zúčastnilo 4 750 respondentů, vybraných reprezentativně vzhledem k obyvatelstvu volebního obvodu. Experiment proběhl ve 12 obvodech z 27. Voliči byli při opouštění volebních místností požádáni o vyplnění dotazníku, v němž mohli udělit dva plusové a jeden minusový hlas všem kandidátům napříč politickým spektrem.
Výsledky průzkumu
Hlavní hypotéza, že Janečkova metoda (D21) bude přinášet výrazně konsensuálnější výsledky, se v experimentu potvrdila jen částečně. Ke změně na první pozici došlo pouze ve 2 z 12 volebních obvodů. Nejzajímavějším příkladem jsou výsledky z volebního obvodu Zlín, kde v Janečkově metodě (D21) zvítězila kandidátka sociální demokracie (ČSSD) Alena Gajdůšková, a porazila tak vítěze reálných voleb Františka Čubu ze Strany práv občanů (SPO).
Druhým příkladem rozdílného výsledku byla Česká Lípa, kde v Janečkově metodě (D21) zvítězil Karel Tejnora, kandidát Občanské demokratické strany (ODS), který jinak v prvním kole reálných voleb skončil na třetím místě.
Přestože změnu na první pozici přinesl volební systém Janečkovy metody (D21) jen v případě dvou obvodů, správnost hypotézy o snížení konkurence ve středu politického spektra částečně potvrzují i změny na druhých a třetích místech, ke kterým došlo ve třech volebních obvodech. Uvedené rozdílné výsledky v případě druhých a třetích pozic v prvním kole reálných voleb poukazují na to, že většinový dvoukolový systém mimo jiné znemožňuje postup do druhého kola kandidátům, kteří mají potenciál oslovit širší elektorát než ti kandidáti, kteří ve volbách do druhého kola skutečně postoupili.
Z výsledků experimentu rovněž vyplývá, že jednokolová volba pomocí Janečkovy metody (D21) dokáže ve většině případů „předpovědět“ vítěze druhého kola. I tento závěr je třeba potvrzovat dalšími testy, nicméně se lze domnívat, že případné zavedení Metody namísto současného dvoukolového volebního systému do Senátu by mohlo výrazně ušetřit náklady za volby a také zvýšit nízkou průměrnou volební účast v obou kolech volby.
Shrnutí
Volební experiment z roku 2014 potvrdil funkčnost Janečkovy metody (D21) a prokázal, že je plnohodnotnou alternativou většinových volebních systémů. V testování je nutné pokračovat, získaná data však už nyní dokazují, že ve srovnání s většinovými systémy vede Janečkova metoda (D21) ke konsensuálnějším výsledkům.
Díky efektu více hlasů, který je hlavním prvkem Janečkovy metody (D21), lze také mnohem lépe měřit spokojenost voličů (tzv. index spokojenosti). Díky tomu, že voliči mohou podpořit více kandidátů, snadno zjistíme i počet voličů spokojených s vítězem. Zejména v porovnání se systémem jednokolovým (relativní většiny) přináší výsledek zvoleným zastupitelům také větší legitimitu.
2014
Cílem bylo vytvořit modelovou situaci přímé volby starostů, o které se v Česku hojně diskutuje a pravidelně se objevují návrhy zákonů na její zavedení. Pro účely experimentu byli za kandidáty na starosty či primátory vybráni lokální lídři kandidátek politických stran. Průzkum zjišťoval výsledky voleb při použití Janečkovy metody (D21) vůči jednokolovému většinovému systému, tzv. first-past-the-post (FPTP).
Průběh experimentu
Experiment proběhl v 15 obcích, které byly podle počtu obyvatel rozděleny do tří kategorií. Ve všech obcích se průzkum uskutečnil na reprezentativním vzorku obyvatel. Celkem se jej zúčastnilo 4 129 respondentů a realizovala ho agentura Market Vision.
Respondenti dostali základní informace o způsobu volby pomocí Janečkovy metody (D21) a následně odpovídali na otázku, koho by volili za starostu/primátora v případě, že by měli jeden hlas. Poté provedli volbu Janečkovou metodou (D21), při které mohli využít až dva plusové a jeden minusový hlas. Kromě toho účastníci odpovídali na tři otázky, které zjišťovaly jejich znalost současného systému komunálních voleb.
Výsledky průzkumu
Test přímé volby starostů a primátorů potvrdil hypotézu, že při srovnání s jednokolovým většinovým systémem (first-past-the-post, FPTP) bude Janečkova metoda (D21) přinášet rozdílné výsledky.
Ze 13 obcí, kde probíhalo testování plnohodnotně pomocí systému FPTP i Janečkova metoda (D21), došlo ke změně vítězného kandidáta ve třech obcích. Ještě častější byly změny na druhých a třetích místech. Ty nastaly při započtení minusových hlasů v šesti obcích. Stejně jako v případě senátních voleb se i v testu přímé volby starostů potvrdilo, že největší příjemci minusových hlasů tyto hlasy získávali od voličů napříč politickým spektrem.
Za pozoruhodný lze - i díky výjimečnosti hlavního města z hlediska velikosti - označit výsledek v Praze, kde by přímou volbou vyhrál Tomáš Hudeček (tehdy TOP 09), ačkoli jeho strana ve volbách skončila až druhá. Hudeček zvítězil ve všech testovaných variantách volby. Nad Adrianou Krnáčovou z hnutí ANO získal prvenství jak v systému FPTP, tak za pomocí Janečkovy metody (D21) bez započtení záporných hlasů o 3 % hlasů.
Chování voličů a znalost komunálního volebního systému
Data rovněž ukazují, že polovina voličů (50 %) v komunálních volbách vhazuje do urny celé kandidátní listiny, tedy podporuje jednu danou stranu. Necelá třetina
(29 %) pak využívá jen několika preferenčních hlasů a zaškrtává osobnosti. Zhruba pětina (21 %) využívá obou možností.
Příklady na prověření znalostí systému potvrdily názory politologů, že většina voličů komunálnímu volebnímu systému nerozumí. Na jednodušší z dvojice příkladů odpověděla správně třetina dotazovaných (33,3 %), zatímco dvě třetiny odpověděly špatně. Ve druhém, složitějším příkladě, označila správnou odpověď jen necelá čtvrtina respondentů (24,2 %). Odpovědi se vyhnulo 17,7 % a zbytek odpověděl špatně.
2013
Volební experiment v roce 2013 probíhal v době konání voleb do Poslanecké sněmovny ČR ve 14 krajích na reprezentativním vzorku 2 533 respondentů. Voliči dostali k dispozici lístek, na němž byly za každou stranu kandidující v daném kraji uvedeni první dva kandidáti. Respondenti pak rozdělovali čtyři plusové a dva minusové hlasy přímo kandidátům napříč politickým spektrem, nikoli stranám. Účastníci průzkumu mohli, ale nemuseli použít všech šest hlasů, jelikož počet udělených hlasů je v Janečkově metodě (D21) dobrovolný. Průzkum realizovala agentura Market Vision.
Průběh experimentu
Jelikož v Janečkově metodě (D21) se rozhoduje přímo o kandidátech a nikoli stranách, aplikace na volby do Sněmovny by vyžadovala zásadní úpravu volebního zákona. Nehlasovalo by se ve 14 krajích, ale například v 81 obvodech, jako je tomu u voleb do Senátu. Každá strana by mohla nominovat maximálně dva kandidáty, volič by měl k dispozici čtyři plusové a dva minusové hlasy a z každého obvodu by vzešli dva úspěšní vítězové - budoucí poslanci. Strategie nominace kandidátů za politické strany by se při takovém uspořádání velmi pravděpodobně změnila - ne vždy by šli silní kandidáti proti sobě ve stejném obvodu, což je situace, se kterou jsme museli pracovat v tomto volebním experimentu.
Zjištění z tohoto průzkumu je tedy nutné interpretovat spíše otevřeně. Konkrétní volební výsledky by se za jiných podmínek stranických nominací jistě mohly lišit, zároveň však experiment prokázal některé zásadní efekty systému s více hlasy
a poukázal na možné voličské chování v rámci takového systému.
Abychom otestovali různé varianty Janečkovy metody (D21), simulace v experimentu proběhla s různými variantami počtu minusových hlasů - se dvěma minusovými hlasy / s jedním / a pouze s plusovými hlasy. Jednalo se o první rozsáhlý experiment v politické volbě na území České republiky.
Základní výsledky experimentu
Hlavním zjištěním průzkumu je, že voliči navrhovaný volební systém bez problémů pochopili, jen 35 hlasů bylo neplatných. Vyvrátila se tak obava, že by Janečkova metoda (D21) byla pro voliče příliš náročná. Dále jsme vyvrátili představu, že lidé jsou zvyklí používat pouze jeden hlas, jak je tomu u stávajících voleb do Poslanecké sněmovny. Až 83 % respondentů spontánně využilo možnost rozdat více hlasů, 29 % použilo maximální možnou kombinaci čtyř plusových a dvou minusových hlasů. Minusový hlas celkem udělilo 61 % účastníků průzkumu.
Použití více hlasů
Naprostá menšina voličů využila pouze jeden hlas (17 %). Největší procento elektorátu, který se drží udělení jednoho hlasu, tvořili lidé s nízkou informovaností o politickém dění a lidé z obcí do 10 tisíc obyvatel (20 % z nich), dále voliči KDU-ČSL, SPOZ (24 % z nich) a KSČM (20 % z nich).
Naproti tomu lidé s vyšší informovaností o politice (38 % z nich), mladí lidé (34 % z nich), vysokoškoláci (34 % z nich), podnikatelé (36 % z nich), lidé ze středních měst (36 % z nich), lidé s nadprůměrným příjmem (39 % z nich) a voliči Svobodných, ODS, TOP 09 a Úsvitu (39 %, 34 %, 33 % a 33 % z nich) rozdělovali častěji všechny hlasy, a tak naplno využili potenciálu Janečkovy metody (D21). Rozdíly ve využití hlasů však nebyly napříč populací natolik významné, až na pár výjimek.
Volební výsledky podle Janečkovy metody (D21)
Pro správnou interpretaci výsledků je nutné si připomenout, že v roce 2013 poprvé kandidovala hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury jako zcela nové politické subjekty. Voliči si s nimi ještě nemohli spojovat žádné výrazné negativní emoce, a zřejmě i proto se těmto stranám vyhnuly minusové hlasy, které by nyní po několika letech působení na politické scéně pravděpodobně obdržely v jiném měřítku.
V základním zkoumaném modelu Janečkovy metody (D21) se čtyřmi plusovými a dvěma minusovými hlasy získávala obě tato uskupení velké množství hlasů. Možnost rozdat více hlasů dále prospívá situaci menších stran, jako je Strana zelených, Česká pirátská strana, KDU-ČSL a Strana svobodných občanů.
Tradiční strany ODS i ČSSD skončily v experimentu s horším procentuálním výsledkem než v současném poměrném volebním systému. Obě strany v té době byly spojovány s určitými korupčními aférami, u ODS šlo o kauzu Jany Nagyové a Petra Nečase, u ČSSD šlo o hejtmana a ministra Davida Ratha. Nejhůře v experimentu dopadla KSČM, která na sebe strhla největší část záporných hlasů a do Parlamentu by se vůbec nedostala.
Ve verzích Janečkovy metody (D21) pouze s jedním minusovým hlasem a zcela bez minusových hlasů posílily hlavně menší strany na úkor velkých stran. Zajímavé je i rozložení těchto minusových hlasů, kterých nejvíce obdrželi kandidáti kontroverzních stran jako KSČM, ODS a ČSSD. Naopak téměř žádné minusové hlasy nedostaly strany, které nejspíše lidé vnímali jako ty, jenž nemají velkou šanci na úspěch. A to i přesto, že by mohly být označeny za extremistické - například Dělnická strana. Malý počet záporných hlasů obdržely také nové strany a hnutí - ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.
Výsledky a závěry
Experiment ukázal, že při použití minusových hlasů může Janečkova metoda (D21) zvýhodňovat nové strany a hnutí a usnadnit jim vstup na politickou scénu či zvýšit jejich podporu, kterou by měly v systémech pouze s jedním hlasem.
Dále lze říci, že Janečkova metoda (D21) dává větší šanci na úspěch menším stranám, které jsou více konsensuální, a tak dokáží oslovit i voliče jiných stran. Těmto stranám lidé nedávají minusové hlasy a zároveň voliči nemají strach z toho, že by jejich hlas pro tyto strany „propadl“. S více hlasy může volič v rámci jedné volby podpořit více subjektů, a nemusí tak strategicky volit „menší zlo“.
Minusové hlasy v Janečkově metodě (D21) fungují jako prvek, který upozorňuje na strany/kandidáty s kontroverzní (korupční) minulostí či s extrémním postojem (KSČM). Více plusových hlasů pak zvýhodňuje konsensuální strany, které se snaží zaujmout co největší spektrum voličů.
V přepočtu na mandáty jsou výsledky tohoto prvního experimentu poněkud vágní, jelikož šlo o modelovou situaci s použitím dvou prvních kandidátů z každé listiny, ačkoli lze předpokládat, že strany by své kandidáty v Janečkově metodě (D21) stavěly s jinou taktikou.
Výsledky se tak blíží situaci ve většinovém volebním systému, přičemž v jiných průzkumech se výsledky podle Janečkovy metody (D21) v přepočtu na mandáty blíží více těm v poměrném systému. K upřesnění tohoto jevu je zapotřebí dalších rozsáhlých výzkumů.
Ve výsledcích můžeme pozorovat několik zajímavých efektů
Zajímavé je také zmínit, že z lídrů politických stran by mandáty obdrželi ve verzi Janečkovy metody (D21) 4+ 2- pouze Karel Schwarzenberg a Ondřej Liška. Andrej Babiš by mandát nezískal. Ve variantě metody s jedním minusovým hlasem a bez minusového hlasu pouze Karel Schwarzenberg, Andrej Babiš a Tomio Okamura. Nutno však podotknout, že tento výsledek simulace je způsoben právě tím, že lídři proti sobě šli ve stejných krajích.
Nicméně můžeme zcela určitě říci, že žádný z lídrů KSČM by se do Sněmovny nedostal (obdrželi od 9 % do 27 % všech minusových hlasů ve svých krajích, nejvíce pak Vojtěch Filip). Mezi politiky, kteří obdrželi největší procento minusových hlasů, se dále nachází Vít Bárta (24 % minusových hlasů v kraji), většina lídrů ODS (od 7% do 21 % všech minusových hlasů v kraji), Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek za ČSSD (16 % a 17 % všech minusových hlasů v kraji). Absolutně se propadl Miroslav Kalousek, který získal necelou třetinu všech minusových hlasů ve Středočeském kraji (32 %). Naopak nejpopulárnějšími politiky, co se plusových hlasů týká, byli Jiří Běhounek (17 % všech plusových hlasů v kraji), Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil (14 % všech plusových hlasů v kraji). V součtu hlasů plusových a minusových je nejoblíbenějším politikem Jiří Běhounek (20 % všech hlasů v kraji), následovaný Jiřím Zimolou (19 % všech hlasů v kraji), Romanem Procházkou, Martinem Kolovrátníkem (18 %) a Karlem Schwarzenbergem (17 %).
Pro více informací o našich průzkumech a jejich výsledcích prosím kontaktujte našeho datového analytika Petra Boušku.
